Digitalizace státní správy? Čerpadlo na miliardy a bič na živnostníky

Digitalizace státní správy je mantrou většiny politiků a úředníků. Proč? Protože to hezky zní, vypadá to tak moderně a dobře se na tom vydělává. Ale komu má sloužit, nám nebo úředníkům?

Dobře to vypadá, protože je to líbivé, je to tak moderní a snadno se vydává za samozřejmé, že přece nemůžeme v 21. století žít bez moderních technologií a nebýt on-line.
Dobře se na tom vydělává, lépe řečeno, výborně se v tom utápějí státní peníze, tedy peníze nás občanů, kteří je odevzdáváme státu. Mimochodem, peníze prostřednictvím daní a poplatků posíláme státu proto, abychom se měli lépe, ne proto, aby nás šikanoval.

Tento stát už v krátké historii digitalizace nechal vymyslet a naprogramovat tisíce registrů, evidencí, portálů, platforem či protokolů, jako digitálních nástrojů státní správy. Vždy je vymysleli lidé jen dvou kategorií – úředníci nebo majitelé dodavatelských firem. Ti první většinou proto, aby se jim lépe pracovalo a aby měli větší páky na podnikatele a živnostníky, ti druzí, aby si ve spolupráci s úředníky a politiky přišli na pěkné peníze.

Všimněme si faktu, že žádný nástroj digitalizace státní správy nevznikl z popudu českých podnikatelů a živnostníků, digitalizace neprobíhá na jejich objednávku. A přitom by to bylo logické, pokud by se tak dělo. Státní správa se nás však neptá, co potřebujeme, státní správa nám jen přikazuje, co musíme.

Nastoupila nová vláda a téma digitalizace je opět na světě. Noví ministři a jejich Český digitalizační tým do toho šlapou. Prý nás čeká digitální smršť. Myslím, že nemusíme pochybovat o tom, že to bude i smršť finanční, ale podnikatele a živnostníky spíše zajímá, co to bude pro nás znamenat. Přinese nám digitalizace státní správy konečně nějaká ulehčení, bude pro nás přínosem a pomocí, nebo z ní budeme mít jen další a nové náklady, podmínky a hrozby?

My, Podnikatelské odbory, se obáváme, že platí varianta hrozeb, nových povinností a zvýšení nákladů. Už zase se nás nikdo neptal, co vlastně ti malí podnikatelé a živnostníci potřebují, už zase jsou každému lhostejní. A jeden fakt mluví za vše: Digitalizační tým se už nechal slyšet, že jeho prvním podstatným krokem bude zavedení datových schránek pro všechny podnikatelské subjekty, pro všechny firmy i živnostníky – povinně! Tak, a máme to.

Jsou lidé, kteří se ze svého úzkého zaměření na IT dívají svrchu na všechny, kdo neumí vůbec nebo dostatečně ovládat moderní technologie a digitální prostředí. Tak se dívají lidé z digitalizačního týmu státní správy na podnikatele a živnostníky. Neumíš s počítačem nebo s chytrým telefonem? Nepodnikej. Dokonce se třeba lidé z MPO nestydí vyvolávat dojem, že přece datové schránky pro všechny jsou lékem na největší bolest podnikání, na přemíru byrokracie. To je samozřejmě jen trik. Státní správa si prostě chce ulehčit život, potřebuje utratit další stovky milionů a přátelé a známí ve vybraných IT firmách potřebují velké a pohodlné zakázky.

Co s tím? Máme zastavit digitalizaci státní správy? Máme se stavět proti používání moderních technologií, které skutečně můžou být velmi prospěšné? Ne, samozřejmě že nechceme digitalizaci brzdit. Jen musíme důrazně připomenout, že digitalizace může být dobrý sluha, ale zlý pán. Je nutné opakovat, že jako sirky nepatří do rukou dětem, nepatří digitalizace do rukou úředníkům. Oni nesmějí rozhodovat o tom, co a jak se bude digitalizovat a jaké nástroje my, občané, pak budeme muset používat. A v tom imperativu „muset“ je zaklet ďábel celé digitalizace státní správy.

Podnikatelské odbory, jako zástupce českých podnikatelů a živnostníků, tvrdí, že digitalizaci státní správy potřebujeme. Ale MY ji potřebujeme, ne státní správa ji potřebuje. V tom je totiž ten základní rozdíl. Dokud se bude digitalizace plánovat, připravovat a vymýšlet na úřadech, dotud bude prospěšná jen úřadům a úředníkům.

Má-li však být digitalizace státní správy úspěšná, má-li být digitalizace efektivní, pak musí splňovat tři kritické podmínky:

1. Každý digitální nástroj či platforma musí být ku prospěchu především občanům, nikoli státní správě.
2. Používání kteréhokoli digitálního nástroje státní správy musí být pro občany dobrovolné.
3. Pro veškerou digitalizaci musí platit nepřekročitelná podmínka, že občané mají právo žít a podnikat bez počítačů, chytrých telefonů či internetového připojení; a státní správa je k tomu nesmí ani skrytě nutit.

Teprve tehdy, až budou plněny tři kritické podmínky, bude digitalizace skutečně prospěšnou a budeme za ni rádi. A je to tak jednoduché – v čí prospěch, princip dobrovolnosti a nikomu nenutit být on-line. Dokáže to nová vláda pochopit? Mají lidé na MPO, MV a MMR dostatečně otevřenou mysl? Uvidíme. Podnikatelské odbory se všemi jednají, protože zájmy a práva podnikatelů a živnostníků je nutné hájit.